Síla bouřky

26. srpna 2018 v 19:53 | Fufu |  Jiné
Možná, že vzhledem k nadpisu by se vám mohlo zdát, že tento článek bude vědecký. Musím vás ale zklamat, nebude. Já a věda totiž fakt nejdeme dohromady. K tomuto tématu mě inspirovalo nynější ochlazení a těch pár bouřek.
O bouřce můžeme mluvit jak s jejím původním významem, tak s tím metonymickým (teď doufám, že jsem zase nepopletla metaforu a metonymii). Zkusíme se podívat na ten druhý.




Při ,,normální" bouřce - fyzikálním jevu - se uvolňuje množství energie. Zjednodušeně proto, že to v atmosféře bylo napěchované. Myslím, že stejně ta bouřka začíná i v nás. Taktéž vybuchneme, když už máme všeho tak akorát dost.

Je to však dobře, nebo špatně?

Řekla bych, že tak trochu obojí. V přírodě je bouřka proto, aby se udržovala rovnováha (teď doufám, že to tu nečte žádný fyzik). Myslím, že tak podobně to bude i v nás. Komu totiž čas od času neprasknou nervy? Každý se někdy ocitne v situaci, kdy už má dost. Chce tu nespravedlnost, že se mu všechno kazí vykřičet do světa, protože to přece není fér. A tak proč ne? Když mu to pomůže...

Ale pak tu máme tu druhou stranu. Nabízí se otázka ,,Co tím vyřešíme?" Sice se nám možná na chvilku uleví, ale v dlouhodobějším časovém úseku? Nám to nepomůže nijak. Reagujeme na zlost zlostí. Můj děda by řekl: ,,vyzařujeme nízké vibrace". Resp. když my budeme hrubí, to hrubé a špatné si k sobě přivoláme. A nejspíš na tom něco bude.

A co tedy dělat? Myslím, že je to na každém z nás. Každý si můžeme vybrat, co uděláme.



A kdybychom se rozhodli jít tou druhou cestou?
Zkusme se zamyslet nad tím, co se nám vlastně děje. Je to důležité? Co je pro nás v životě to důležité?

Protože:

A co vy? Rozčilujete se? Chcete to změnit? Těším se na Vaše komentáře!
Fufu


zdroj upraveného obrázku: noisyroom.net
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hemitson Hemitson | Web | 26. srpna 2018 v 22:20 | Reagovat

Občas se rozčiluju, ale v poslední době se snažím mít přístup, kdy je mi vše jedno a pokud nejde o život, tak nejde o nic, proto se snažím šířit optimismus a nenarušovat si život ničím nepříjemným, i když je jasné, že se problémy sem tam objeví.

2 Ma Ma | 26. srpna 2018 v 23:35 | Reagovat

Co když výbuch zlosti je energie, která
není řízená, je nekontrolovatelná, proto
vybuchne třeba nevhod- přetlakovaný papiňák. Co takhle tu energii dostat nějak zavčasu pod kontrolu a "řídit" ji ? Jak by pak vypadala taková řízená bouřka? To by mě zajímalo.ma :-)

3 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 27. srpna 2018 v 9:28 | Reagovat

Zaujímavá úvaha. Ja teda rozčuľovanie nepodporujem, aj keď som tiež taký cholerik. Snažím sa ale v poslednom čase menej sa hnevať, za blbosť vybuchovať, a nájsť v sebe ten pokoj a zachovať chladnú hlavu i v tých najhorúcejších prípadoch. Aj keď nie vždy sa to darí. Pretože presne ako hovorí ten citát, robíme len sebe zle, zvyšujeme si tlak, adrenalín, srdce, zobúdzame celé telo, psychiku...niekedy je fakt najlepšie nechať veci tak, a na všetko sa "......" A presne ako hovoríš, to zlé si k sebe privoláš, tak na čo...teóriu ovládam skvele, horšia je prax. :-D

4 Fufu Fufu | E-mail | Web | 27. srpna 2018 v 17:48 | Reagovat

[1]: tvůj přístup se mi líbí! :-)

5 Fufu Fufu | E-mail | Web | 27. srpna 2018 v 17:51 | Reagovat

[2]: zajímavá úvaha, kdo ví

[3]: taky jsem cholerik. Tímto článkem jsem mluvila i k sobě, proč furt zuřím :-D

6 Surly Surly | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 22:27 | Reagovat

Najhoršia je búrka v našich srdciach, to je pravda. No čo ak sa niekto ventiluje práve tým, že metá hromy, blesky?
Aby sa negatívne myšlienky nehromadili a nevybuchli ako mendos s colou.

7 Surly Surly | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 22:27 | Reagovat

*mentos

Ach, ten slovenčina!

8 Klarissa Klarissa | Web | 31. srpna 2018 v 18:05 | Reagovat

Já se nikdy nerozčiluju, nekřičím, nevyvádím. Ale nedávno jsem četla, že je to zrovna problém mého osobnostního typu- že mám největší problém se zlostí právě proto, že ji v sobě stále dusím, aniž bych ji nějak ventilovala, a tím se ničím zevnitř. Tak například zpětně si myslím, že jsem mohla někdy svému bývalému ztropit scénu a vysvětlit mu, jak moc mi ubližuje a teď to ve mě hlodá a už to udělat nemůžu :D Takže myslím, že občas nějaká menší bouřka může člověku prospět, ale sama to nedělám :D

9 Fufu Fufu | E-mail | Web | 1. září 2018 v 15:08 | Reagovat

[6]: občasná ventilace je dle mě v pořádku, ale když člověk vybuchuje pořád, tak tím od sebe odhání lidi

[8]: když už člověk nevybuchuje, tak se se situací aspoň musí vyrovnat uvnitř, no. To máš asi pravdu.

10 Surly Surly | E-mail | Web | 1. září 2018 v 17:20 | Reagovat

[9]: pravda

11 Marcela Marcela | E-mail | Web | 2. září 2018 v 19:05 | Reagovat

Tvůj děda má pravdu. Vyzařujeme nízké vibrace, ale nemusí to tak být. ;-)
Co já v sobě všechno dusila, zlost, nenávist, hněv a já nevím co všechno. Vždycky jsem se snažila vše řešit vklidu. Ale pak mi stačil alkohol k tomu abych vybuchla. A můžu ti říct, že takový výbuchy v alkoholickém stavu jsou nejhorší.
Kamarádka se mě jednou zeptala proč si tak ubližuji. Napřed jsem ji nechápala. Po čase jsem začala bojovat, prostě někdy člověk musí bojovat, pokud ovšem chce pro to něco udělat že jo.
Zjišťovala jsem si postupně z čeho mé výbušnosti zlosti pramení a začala je řešit jiným způsobem. Jednoduše to v sobě nenechávám. To je opravdu nejhorší co může člověk dělat. Když už nevím jak se z toho dostat, tak si prostě poznadávám sama pro sebe, nebo si zařvu.

12 Mánička Mánička | E-mail | Web | 4. září 2018 v 12:55 | Reagovat

Jaký spor vznikl. Zajímavé

13 Fufu Fufu | E-mail | Web | 8. září 2018 v 17:33 | Reagovat

[11]: hmmm. Asi na tom něco bude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama