Komentáře

1 Veronika haj Veronika haj | Web | 6. srpna 2018 v 12:28 | Reagovat

o tehle poruše jsem uz slysela, ale nikdy jsem se s ni primo nesetkala. je jasne ze takova a podobne poruchy asi nejdou uplne vylecit. ale je skvele ze jdou aspon zmirnit, a clovek s nimi muzu celkem normalne fungovat. verim ze to muze byt mnohdy tezke, ale je dobre ze se na tom da pracovat a ze si to sama uvedomujes a vis o tom, ze to neni ze by sis to nepripoosutela a odmitala ze bys nemoc mela.
na svete je spousta poruch a nemoci, a clovek mnohdy ani nevi ze dotycny muze byt nemocny a treba ho odsuzuje jen proto ze se chova divne a netusi ze by se za tim mohlo skryvat neco vic. a to me pekne mrzi. sama jsem driv treba nechapala lidi co pisou hrubky a podobne, a pak jsem si uvedomila ze za to nemohou, ze maji treba dysgrafii a podobne, nebo turetuv syndrom a podobne, clovek to bere jako ez na ulici potka nekoho vulgarniho nebo oopileho, ale tak tio prece neni, jen kdyby to lidi hned nedsuzovali protoze to urcite neni lehke s tim zit.

2 Fufu Fufu | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 15:42 | Reagovat

[1]: Máš úplnou pravdu. Právě, pro spoustu lidí je jejich nemoc o to těžší, že je ostatní nechápou. A kolikrát se o to ani nesnaží.

3 NaTyy NaTyy | Web | 7. srpna 2018 v 11:40 | Reagovat

Týjo tak o tomto slyším prvně.. s těmi antidepresivy jsi to vystihla, je lepší si poradit sám a poprat se s tím, než se cpát práškami ..

4 Fufu Fufu | E-mail | Web | 7. srpna 2018 v 19:33 | Reagovat

[3]: Není to moc známé, bohužel. Myslím, že kdyby se o tom ve společnosti více vědělo, nebyli by nemocní lidé v tak těžké situaci.
Je super, že na to máš stejný názor. Moc takových lidí není.

5 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 9. srpna 2018 v 15:24 | Reagovat

Už som o tom počula, a myslím, že je to niečo podobné ako úzkostiam, či?

Je super, že si si pomohla aj bez liekov, nie všetci to dokážeme. Tieto choroby sú presne tak ako hovoríš, dá sa s nimi bojovať, resp. bojuješ sám so sebou, s vlastnou hlavou, ale akonáhle zabudneš na všetko, na všetky pozitíva, ktoré ťa držali, a začneš sa trošku viac stresovať, je to naspäť. To je na tom hrozné...a ešte keď sa k tomu pridá úzkostlivá povaha, tak je to naprd.. :-?

6 F R A N F R A N | Web | 9. srpna 2018 v 18:48 | Reagovat

Zrovna před pár týdny jsem dočetla tu novou knihu od Greena, která o OCD je a díky které jsem si o nemoci udělala lepší obrázek, než jsem před tím měla. Já sama mám "obyčejnou" úzkostnou poruchu, takže některým věcem dost dobře rozumím, i když samozřejmě ne do takových extrémů, že bych měla strach o flétnu a nemohla se vyhrabat ze svých myšlenek.
To s tou "léčbou" antidepresivy je problém, protože chápu, proč je člověk nechce brát a pak si ještě říkáme, k čemu ta celá psychologie a psychiatrie je, když vás pak stejně pošlou akorát do lékárny a domů. Ale jsi vážně skvělá, že to takhle zvládáš sama a bez prášků. Budu držet palce, ať ti nemoc moc neovlivňuje život a ať jsi pořád takhle silná.

7 plačka plačka | 9. srpna 2018 v 19:19 | Reagovat

Já mám bipolárku, to je zase jiný šálek mentální poruchy.
Oceňuju, že se snažíš se svou poruchou fungovat, já to už vzdala a přežívám na práškách a občasných hospitalizacích. Ale někdy jsou prášky jediné možné řešení jak se udržet při životě. Není na tom nic špatného je brát! :)

8 Blue Jana Blue Jana | Web | 9. srpna 2018 v 20:23 | Reagovat

Určitě to není legrace s tímhle problémem žít, ale jak sama píšete jsou i horší... přesto vám přeju plno sil do života s tímhle problémem!!!

9 K. K. | E-mail | Web | 9. srpna 2018 v 23:01 | Reagovat

Já si myslím že ji v menší míře mám, ale nikdy jsem s tím nikde nebyla. Je pravda, že určitý rituály mi občas komplikují život (musím udělal to a to, aby se nestala žádná katastrofa), když jsem sama doma, tak trpím šílenou úzkostí a strachem že určitě v době, kdy jsem v práci vyhoříme (to jsem pak schopná sledovat furt FB, jestli tam není zpráva o tom, že nám tu hoří).

Před pár lety jsem zas trpěla utkvělou myšlenkou, že reju nehtama až do krve do zdi. Vůbec nevím jak se mi to dostalo do hlavy, ale kolikrát jsem třeba 2 hodiny nemohla usnout, protože i proti vůli jsem viděla tohle. :-?

Ale kdo ví, možná to je jen nějaká má vyšinutost a nemá to s tím nic společnýho.

10 Fufu Fufu | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 7:52 | Reagovat

[5]: myslím, že jo. Ono to spolu stejně všechno souvisí.
Přesně.

[6]: tu si musím přečíst. Vždycky se strašně ráda nějakým způsobem setkávám s lidmi, co jsou na tom podobně. Děkuju moc :-)

[7]: Hned, jak jsem si přečetla tvůj komentář, googlila jsem, co bipolarka znamená. A musím říct, že tě obdivuji. A děkuju, že jsi to sem napsala. S těmi prášky asi záleží na situaci. Jestli ti pomáhají fungovat, tak proč ne.

[8]: děkuju. Hezký den!

[9]: já to vím, že OCD mám a k čemu mi to je? Myslím, že v takových situacích je nejlepší to prostě nechat být. Nezabyvat se tím, že se to může stát. Prostě na to nemyslet. Ale chápu, že je to těžký. S těma nehtama to muselo být fakt nepříjemný. Nechci tady dělat nějaké diagnózy. Je to OCD podobný, ale těch druhů nemocí a poruch je tolik... Každopádně děkuju, že ses nebála sem svěřit :-)

11 Alue Alue | 10. srpna 2018 v 9:22 | Reagovat

Blbý je, když člověk s OCD, který potlačuje pravdu a nechce si přiznat že mu něco je, bazíruje na těch svých myšlenkách a pak posílá 20 mailů denně. Jako s dotazem stylu ,,teď mi vypadly dva vlasy, co mám dělat, umřu?". Stalo se mi to vícekrát a blbý je, že i když těm lidem narovinu napíšu že nevím a neumím pomoct, že nejsem fundovaná osoba na to s nimi řešit ocd a už vůbec nemůžu vyřešit ty myšlenky co mají, tak v tom pokračují dál. Protože tohle jsou problémy, na které obyčejná lidská domluva nezabírá... jenomže oni ani ti ,,odborníci" neví co s tím.

12 Ginger White Ginger White | Web | 10. srpna 2018 v 12:06 | Reagovat

Mám OCD od nějakých dvanácti. Nejdřív to byly jen drobnosti, ale pomalu se to začalo rozvíjet i na větší věci. Nakonec to zašlo tak daleko, že mi to začalo zasahovat do normálního života a omezovalo mě to. Hledala jsem lékařskou pomoc, ze které nakonec ale stejně vyplynulo, že si musím pomoct hlavně sama. Teď v dospělosti je to mnohem lepší, překonala jsem spoustu "rituálů", na které jsem si navykla a nemohla se jich zbavit. Ale stále toho je hodně a pokud jsem například rozrušená nebo mám horší období, horší se i OCD. Teď momentálně musím dělat například každé ráno to samé a stejně. Já moc dobře vím, že by se nestalo nic, kdybych to tak neudělala. Ale pořád ve mně dřímá takový strach, skoro až panická hrůza z představy, že by to tak nebylo. Někdy je to až hloupé. Jen tak pro představu, jednou, když bylo horší období, mě na celý den rozhodilo to, že řekl můj spolubydlící, že si dá nejdřív hlavní chod a až pak polévku... :-D Je to trochu úsměvné, ale i teď, když to píšu, je mi to trochu proti srsti.

13 Angelique. Angelique. | Web | 10. srpna 2018 v 13:52 | Reagovat

OCD znám a taky ho mám. Dřív to byly jen drobnosti, později se přidaly horší věci, které zabírají čas a zatěžují mysl. Mrzí mě, že s tím taky musíš žít, ale on se člověk naučí, jak s tím fungovat, zjistí, jaké jsou ty věci, které to spouští a sice se toho nedá zbavit, ale dá se si pomoct. Já jsem k psychologovi nikdy nešla, přestože už jsem to mnohokrát plánovala, přijde mi ale, že by mi právě akorát narvali antidepresiva a tím by to haslo a to nepotřebuju. Zatím jsem schopná s tím žít i bez pomoci doktorů, uvidíme, jak to půjde dál... Teď mám zrovna celkem dobré období, dokázala jsem se zbavit nějakých věcí, které jsem dělávala dřív... a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál :D

14 stuprum stuprum | Web | 10. srpna 2018 v 15:53 | Reagovat

OCD je výmysl farmaceutických společností.

15 Barbara Barbara | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 20:09 | Reagovat

O OCD jsem slyšela a znám to, jednou jsem o tom viděla film, až jsem z něho začala blbnout, naštěstí to trvalo jen pár hodin, vyspala jsem se  toho.
O OCD jsem porpvé slyšela ze seriálu Můj přítel Monk.
S tím psychiatrem souhlasím, měla jsem problém a přestala jsem tam chodit.
Říkám si, že jsem si to způsobila sama, tak se s tím musm poprat sama, i když to někdy samozřejmě nejde. :)

16 Fufu Fufu | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 21:46 | Reagovat

[11]: to musí být fakt nepříjemný. Zjevně se ti lidé rádi svěřují - někdy fakt výhoda :-D

[12]: mě taky kolikrát rozhodí úplné blbosti. Kupříkladu když mi někdo přesune batoh, tak jsem taky hned nanervy. Je super, že se ti to daří odbourávat. A díky, že jsi napsala :)

[13]: mrzet tě to nemusí, každý má něco:) Přeju hodně štěstí v překonávání sebe sama! :-D

[14]: být tebou tak nic takového netvrdím

[15]: já se filmům a knížkám o OCD vyhýbám. Jednou jsem si přečetla nějakou odbornou publikaci a akorát jsem se tam dozvěděla více "vychytávek" z čeho všeho můžu mít strach :-D  To je docela logické. Doufám, že se ti to všechno podaří :)

17 Jirka Jirka | E-mail | Web | Neděle v 8:15 | Reagovat

Já sice právě touto poruchou netrpím, ale jinak je mi velice dobře známo, jak se žije s psychickou poruchou. Mým problémem jsou pro změnu poruchy spánku, kterými je limitován můj osobní i pracovní život. Proto např. už dlouhých 12 let marně hledám vhodnou práci, neboť - přestože jsou poruchy díky lékům kompenzovány - projeví se vždy při nějakém stresu, jímž je bohužel i ranní vstávání do práce. A já pak v oné práci odpadnu po několika dnech. Podle zlých jazyků si ovšem vše vymýšlím, protože se mi nechce makat.
Takže držím palce, abys chorobu dokázala účinně zvládat.

18 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | Neděle v 15:22 | Reagovat

Co se týče OCD jako takové, opravdu mě to vždycky za ty lidi mrzí. Psychická porucha, jakákoli, je nepříjemná, hodně nepříjemná věc... S antidepresivy souhlasím. Tohle je porucha, na které se snad dá při správném vedení pracovat i bez nich. Jako s fóbií. :)

K obsahu samotného článku ovšem dodám, že bych čekala víc informací, popřípadě detailů, jak to bylo u tebe. Ačkoliiv za příklad s flétnou děkuji. Mohla ses rozepsat víc. :-) Škoda toho stylu - takhle to začalo, neléčili mě, léčili mě, teď se léčím sama... To nám vlastně moc neřeklo, škoda. Příště. :-)

19 Lenka Lenka | E-mail | Web | Pondělí v 12:02 | Reagovat

Občas u sebe pozoruji některé příznaky, nemůžu si pomoct a třeba dvacetkrát za sebou kontroluji stejné nastavení jasu v mobilu, když jsem ve stresu. Jinak mě ale trápí úzkosti před lidmi a při cestování. Jeden čas jsem na to brala prášky, ale teď to naštěstí zvládám. Někdy je to hrozně otravné a říkám si, proč zrovna já, ale přesně jak píšeš, oproti některým problémům je to nic.

20 Š. Š. | Web | Pondělí v 12:03 | Reagovat

tak to já se léčím se schizoefektivní poruchou, beru spousty léků a injekcí od psychiatra a řeknu ti ,, když to příjde do mé mysli, je to hotové peklo" :-(

21 Fufu Fufu | E-mail | Web | Pondělí v 19:10 | Reagovat

[17]: Věřím, že někdy to musí být k nevydržení. Nechci nic říkat, ale myslím, že to je v životě naplánováno tak, že i oni si něco hrozného prožijí - jestli tě to uklidní :-). Já zase držím palce, abys našel lidi, kteří to pochopí a také vhodnou práci. Ať se nestresuješ:).

[18]: Děkuji moc za připomínky, v dalších článcích na tom zapracuji ;-)

[19]: tomu rozumím, a nejvíc mě štvou ty pohledy lidí "co to dělá? Je vůbec normální?" to mě v takových situacích vystresuje ještě víc.

[20]: to mě mrzí. Je smutné, když jsou lidi nějak nemocní. Ať je to jakkoliv. Přeju ti, ať se ti to zlepší a držím palce, aby ses s tím naučila pracovat, i když je to určitě těžké :).

22 Jirka Jirka | E-mail | Web | Úterý v 15:07 | Reagovat

Pro případné zájemce bych měl jednu nabídku - a neberte to prosím jako reklamu - vyzkoušet přípravky, které údajně pomůžou na všechno možné i nemožné včetně psychických poruch. Bohužel tyto přípravky neznám a nemohu tudíž říci, jestli opravdu pomohou nebo ne. Zákazník by tak posloužil de facto jako pokusný králík. Chtěl jsem si nějaké vyzkoušet na sobě, ale bohužel jsou dost drahé (přes 1000 korun) a já na ně nemám peníze. Ale používají se po kapkách a dlouho vydrží. Pokud by se někdo rozhodl pro vyzkoušení, ať napíše do mého blogu k článku Aktuální nabídky.

23 Fufu Fufu | E-mail | Web | Úterý v 18:15 | Reagovat

[22]: Braní léků je citlivá záležitost a nemyslím, že je dobrý nápad zkoušet léky u kterých není osvědčený výsledek. Pokud někdo potřebuje léky, nejlépe ať mu je předepíše lékař (v tomto případě také člověk nemusí vyhazovat do vzduchu tisícikorunu - z velké části mu to uhradí pojišťovna). Pokud člověk léky nepotřebuje nutně, řekla bych, že trvalejší výsledek přinese práce se sebou samým.

24 Jirka Jirka | E-mail | Web | Středa v 14:00 | Reagovat

Mám ještě jednu, poměrně závažnou otázku (nechci se nikoho dotknout, ale já v tomto směru musím odolávat silným tlakům hraničícím s fanatismem): Setkal se někdo z Vás při řešení psychických problémů s nějakým vymýváním mozku, např. s nabádáním, že musí změnit myšlení, nebo dokonce začít studovat Bibli a věřit v Boha? Já jsem totiž neustále ze strany křesťanů obviňován z čarodějnictví a služby Satanovi, neboť alternativní medicína se prý Bohu hnusí a já se musím vydat „jediným správným" směrem, čímž si údajně vyřeším psychické i jiné problémy.
Před pár měsíci jsem navštívil působení vietnamského pastora, který sliboval zázračná uzdravení pomocí boží moci. Tento „zázrak " jsem si vyzkoušel i na vlastní kůži a jenom stručně uvedu, že to celé byl Podvod s velkým P, a ani jsem nechtěl věřit tomu, jakým neymyslům jsou lidé schopni uvěřit, když jsou vhodně zmanipulováni. Nepomohl mi s ničím, ale prý se musím nechat pokřtít od pastora a studovat Bibli. (Mimochodem, Bibli mám a přečetl jsem si ji, ale je to jenom mýtus.)
Někdy si už připadám jako ve středověku a možná už jenom stačí, abych stanul před inkvizičním tribunálem, byl obžalován z čarodějnictví a upálen na hranici. A přitom chci jenom konat dobro a pomáhat druhým. V oblasti psychických problémů má sice alternativní medicína omezenější možnosti než v oblasti problémů fyzických, ale i zde se dá pomocí přírodních produktů mnohé zlepšit.
Na druhou stranu musím čelit i útokům lidí, kterým léčitelé říkají černí. Jsou to lidé, ve kterých je zlo (což nemá nic společného s duševní chorobou ani s náboženstvím). Takovému člověku nabídnete pomoc a on Vás napadne, často i pod malichernou záminkou.
Ale už jsem se asi moc rozepsal, nicméně bych prosil o nějaké zhodnocení této situace, eventuálně o radu, jak tyto tlaky řešit. :-(

25 Jirka Jirka | E-mail | Web | Středa v 14:04 | Reagovat

P. S.: Mám sice sám dost problémů, ale jsem připraven každému pomoci podle svých možností. I psychické problémy maji svou příčinu, kterou je třeba odstranit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.