Nebuďme fiktivní postavou!

14. srpna 2018 v 22:11 | Fufu |  Téma týdne
Obklopuje nás spousta rozptylujících předmětů. Televize je jedním z nich. Jak je možné, že jsme se natolik nechali unést příběhy jiných? Uklidňuje nás to? Zapomínáme na naše problémy?



Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Najdeme spoustu žroutů času a ,,ovlivňovačů" myšlenek. Všichni pořád na něco koukáme. Do mobilu, počítače nebo na televizi. Možná si ani neuvědomujeme, kolik bychom toho mohli stihnout, kdyby tomu tak nebylo. Kupříkladu bychom místo pasivního ,,čumění" mohli odbourat pár těch úkolů. A nebo bychom si mohli plnit sny.

Myslím, že nejsem jediná, která když se na něco dívá, zapomene na svoje problémy. Představuju si, že jsem hlavní hrdinkou filmu a jsem tak strašně dokonalá, sexy a přesně vím, co chci. Zdolávám překážky bez nejmenšího problému a všichni po mně touží.

Po skončení filmu mi zůstává pocit euforie a fakt místo sebe vidím tu dokonalou postavu. Pak ale přijde tvrdé probuzení a já zjistím, že to tak není. Že nejsem ,,tak hustá".

A já se ptám: ,,stojí nám to za to? Je opravdu lepší zažít chvilkový pocit ,,dokonalosti" a pak tvrdý dopad reality? Nebo je lepší se místo filmových hrdinů věnovat sobě? A natolik se vypracovat, abychom takovými hrdiny jednou byli?"

Jednou se mě jeden pán zeptal: ,,Souhlasíš s tím, že každý člověk může být inspirací pro druhé? Víš, že můžeš někoho inspirovat?" Já nevěděla, co mám odpovědět, a tak pán dodal: ,,Tak já ti to teď říkám. Můžeš být inspirací pro druhé. Vy všichni jí můžete být."

No nebylo by krásné někoho inspirovat? Určitě bylo, a nejlepší by bylo inspirovat sebe. K tomu, abychom žili svůj život. Filmy jsou fajn, televize taky, ale tohle je náš život a my bychom ho místo fiktivním postavám měli dát sobě. A plnit si sny.

Co vy? Žijete svůj život? Máte rádi filmy?

Vaše
Fufu


obrázek stažen z lgshop.cz a upraven
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aduna Aduna | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 22:31 | Reagovat

Já se do tohodle pocitu u filmu neumím tak dostat a vcítit, protože vnímám, že jde o něčí roli a tak pak místo euforie hodnotím, jak to kdo zahrál, potažmo pokud se jedná o film na základě knižní předlohy, tak kritizuju a srovnávám s knižní postavou...a právě knižní postavy mají v tomhle pro mne mnohem větší význam, protože tam hraje větší roli naše fantazie a to jak si je na základě nějakého popisu vzhledu a chování sami představíme...když jsem dočetla třeba Vojnu a mír, kde je naprosto dokonalá psychologie postav (kterou ti žádný seriál ani filmové zpracování nenahradí, protože to tam není tak procítěný jako v knize), tak jsem měla úplně katarzi, euforii a takoví ten povznášející pocit, hlavně z lásky Andreje a Nataši, to bylo opravdu skvělé...:) No to jsem teď trošku odbočila...abych to shrnula mám spíše knihomolský život než život filmového diváka.
Jinak bych ještě ráda vyzdvihla pravdivost toho, jak nám čas strávený na mobilu, u počítače i u té televize žere čas,když tam vlastně jen projíždíme nějaké nesmysly, v čase, kdy bychom na sobě mohli pracovat, to je smutná realita a kolikrát si to bohužel ani neuvědomíme

2 vex 3 vex 3 | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 4:34 | Reagovat

thank for sharing post.

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. srpna 2018 v 7:53 | Reagovat

Ale zase to nepřehánějme. Jsem přesvědčená, že nemalá část lidí by bez televize, mobilu a internetu nedělala vůbec nic nebo seděla v hospodě, parku, na gauči a zírala do blba nebo by měla štěstí a nadávala na něco s kamarády. Zase to chce nepodléhat přesvědčení, že je to tak snadný, aby opravdu každý něco dokázal a nejen konzumoval.

4 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 8:26 | Reagovat

to je tím, že milujeme příběhy! už v pravěku seděli lidi kolem ohně, a vyprávěli si příběhy, ryli je do stěn jeskyní, "četli"... kdo si troufá tvrdit, že člověk se narodil jenom proto, aby pořád makal, nebo makal na sobě, nebo byl vzorem, nebo něco stíhal? jenom učitelé a zaměstnavatelé, kteří jak mají volnou chvilku, tak sedí u telky, nebo počítače, a hltají cizí příběhy :-)

5 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 15. srpna 2018 v 9:07 | Reagovat

Tvoja uváha je veľmi pekná, celkový dojem z článku je dobrý. Aj tie citáty sa mi veľmi páčia, pán má pravdu...ale na druhej strane, neviem si predstaviť život bez týchto "príbehov". Veď odmalička nám mamy čítali z knižiek iné príbehy, a my sme doslova žobronili o to, aby nám čítali každý večer. :-) A pre mňa osobne je relaxom ponoriť sa do iného príbehu (do pozitívneho), a občas treba vypnúť.

6 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 10:00 | Reagovat

Jak psali již přispěvatelé přede mnou, konzumace příběhů je lidem přirozená. Dobrý příběh může být nějakým způsobem obohacující nebo inspirující. Každopádně mě ale při čtení článku napadlo "If you wanna make the world a better place, take a look at yourself and then make a change" Michaela Jacksona. Když člověk zlepší sebe (místo koukání na kravinu), třeba inspiruje i někoho dalšího. Stane se tak vlastně hrdinou, byť nespasí svět a nedostane medaili. Všichni můžeme být hrdiny, a to i bez superschopností :-)

7 Eliss Eliss | Web | 15. srpna 2018 v 11:13 | Reagovat

Raději pěknou knihu, prožiju si příběh tam a ne z televize :-)

8 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 12:41 | Reagovat

[3]: Lidi se často nudí i s televizí a tím vším... ani pasivně konzumovat už jim nestačí. Máš pravdu. :-(

9 Marcela Marcela | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 13:06 | Reagovat

Příběhy byly, jsou a budou stále. I nimi se občas člověk může inspirovat.   Záleží jaké příběhy, si člověk vybírá.
Řekněme si to na rovinu, ať je to cokoliv, vždy v tom bude pro a proti.Ať je to televize, internet, knihy a další. :-|

10 Fufu Fufu | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 14:12 | Reagovat

[1]: tak knížky taky zbožňuju a prožívám. A přijde mi to lepší, než koukat na televizi.

[3]: snadný to není, ale za pokus to stojí. Ano, i bez televize by nepochybně byli takoví lidé, ale myslím, že by jich bylo míň. Podle mě by je to přestalo bavit, bez příběhu jen sedět a ležet.

[4]: myslím, že člověk je tady proto, aby si ten život užil. Když si ho užije u televize... Je to jeho věc. Vyprávění příběhů a čtení knížek je krásné a proč si tím nezakončit den? Ale koukání do televize mi prostě přijde zbytečné.

[5]: nemám nic proti těmto příběhům. Sama si ráda čtu. Jen si myslím, že by nás svět někoho jiného neměl naplnit víc, než náš svět. Ale relax je skvělý, to máš pravdu.

[6]: Máš pravdu.

[7]: souhlas :-)

[8]: Právě. Ale je to každého rozhodnutí, co s tím udělá.

[9]: to je to slovo. Inspirovat. Můžou nás inspirovat, můžeme si u nich odpočinout, ale nesmí nás bavit víc, než náš život. To ano.

11 niki-chan niki-chan | Web | 15. srpna 2018 v 15:49 | Reagovat

Filmy či seriály sleduji, když mě zaujmou, ale žádný pocit "jsem hustá" u nich nezažívám, spíše je to pro mě taková pasivní zábava. Mnohem raději si přečtu knihu. Spíše nechápu, jak pro někoho může být TV alfa a omega života, to je smutné :-?

12 Fufu Fufu | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 20:35 | Reagovat

[11]: Také radši čtu. Každý to má nastavené jinak. A bohužel i tací jsou.

13 Lucka Lucka | Web | 15. srpna 2018 v 21:15 | Reagovat

Hezky napsané, nicméně u seriálů nebo filmů nemám pocit, že bych se vžívala do rolí. Spíš jsem takový ten němý pozorovatel. :-) To častěji pocítím u knihy, i když ani tam to není tak časté. :-)

14 Fufu Fufu | E-mail | Web | 16. srpna 2018 v 21:04 | Reagovat

[13]: Děkuji. Každý to má jinak. Zase si u toho asi víc odpočineš... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama